sobota 15. července 2023



Dlouho tu nebyl oddechový článek. Dnes tu pro vás mám nové produky, které chci doporučit!

Prvně vám, ale ukážu moje stálice, které stojí za zmíňku.

Jedná se o věci z e-shopu nazuby.cz

Jak už všichni víte, na svoje zuby nedám dopustit. Starám se o ně nejlíp, jak dovedu. Jako malá jsem trpěla  na kazy a především jsem je měla křivé. 

Nebudu to dál okecávat a jdu vám hned představit mojí oblíbenou zubní pastu.

 SWISSDENT Extreme, minule jsem si objednávala bělící sadu a k ní byla doporučena právě tato pasta. Od té doby, nepoužívám nic!

 Nemám totiž ráda tu trpkou chuťovou stopu po bělících pastách a tato to vubec nedělá.

Díky svému jemnému složení, je pasta šetrná k dásním a s obsahem enzymatického komplexu odstraňuje zubní povlaky a zabraňuje tak jejich tvorbě. 


Od té samé značky miluju kartáčky. Díky skvělé úzké rukojeti pro lepší držení, se dostanu hezky ke stoličkám.

Mám ráda řadu soft. Vyzkoušela jsem i medium soft. V porovnání, soft mám stále radši.

Mojí velkou závislotí, jsou mezizubní kartáčky. Curaprox nemusím  představovat. Štětiny jsou jemné a díky nim, nemám podrážděné dásně. 






Teď vám konečně ukážu novinky. 

Dlouho jsem pokukovala po bělícím pudru. Nejvíc mě zaujal White Pearl Nano Care. Tento pudr obsahuje mikročástice stříbra, aktivní složkou je uhlí a udržuje pH. 

Byla jsem skeptická, ale funguje to, až mě to vyděsilo. Zuby jsem měla vyběléné, zjistila jsem to díky tomu, že jsem viděla rozdil mezi opraveným zubem a svým. Použití jsem zmírnlam abych vyrovnala pigment.

Dalším favoritem je Ecodenta Extraordinary Whitening, ústní voda Chtěla jsem především přírodní, nechci aby se mi omylem do krku dostala chemie. 

Natož, že je voda přírodní, pálí! Já to ale miluju! 

Je je svěží a také obsahuje aktivní uhlí, takže zároveň bělí. Jsem ráda, že na trhu existují tyto vody.


Tak, to jsou moje novinky, do mé každodení rutiny. Zuby jsou důležitá součast. Proto bysme se o ně měli hezky starat, aby nám vydržely co nejdéle.















středa 22. února 2023

"Tady není místo na chyby."
"Za tři hrubky, máš trojku."
"Buď spravedlivÍ, Jako fakt? " 


Ano, dělám chyby jako každý z vás, ale já je dělám často.

Jsem totiž dyslektik!
... tak, a je to venku. 


Jednou jsem slyšela "Dyslektik není nemoc, je to normální...Dyslektik je teď každý druhý."
Kdybych toho člověka znovu v životě potkala, poslala bych ho někam. Vlastně já už to udělala. 



Dyslexie je vrozená vada nebo získaná poškozením mozku


Já jsem na tento svět přišla hořkosladce. Kvůli tomu se mi mohl poškodit mozek. Porucha může být i dědičná.

Malá jsem chodila na pozorování, různé testy a sezení. Měla jsem problémy se soustředěním, neuměla jsem číst a měla jsem malou slovní zásobu. 

Nerada jsem mluvila! Neuměla jsem dohromady uspořádat smysluplnou větu a vždy jsem nechala kamarádku, aby  místo mě mluvila. Někteří to vůbec nechápali, proč to jak je. A moje introvertní povaha tomu taky moc nepomáhala. 

Druhou třídu jsem musela opakovat.  Na triku jsem nosila nálepku propadlík.

Pocházím z rodiny, která si zakládá na statusu


Pohybovala jsem se mezi lidmi, kteří se dostali na gympl a pyšnili svými známkami. 
Já naopak musela lhát o tom, že jsem žádnou trojku nedostala. Ten večer, kdy jsme s tátou jeli na jednu oslavu, mi totiž řekl ,,kdyby se tě někdo zeptal, co jsi dostala na vízo, řekni, že nemáš žádnou trojku a jen pár dvojek." V tu chvíli jsem poznala, že jsou rodiče ze mě zklamaní.


"Jsem ostudou rodiny"


Můj mozek mi začal říkat ,,Nikdy to nedostáhneš daleko."


Dokážete si teď, představit, jak se dítěti může zhroutit celý svět, když od svých milovaných necítí podporu, ale jen pocit zklamání? 


Začala jsem mít obavy, že nebudu mít dobrou práci, jídlo do pusy, a že když nic nebudu umět, bude ze mě bezdomovec.  

Měla jsem deprese a úzkosti. 

Můj život s dyslexií?


Díky učitelce, kterou jsem měla v nové třídě, bylo všechno jiný. Brala mě jako ostatní děti, pomáhala mi růst a motivovala mě. 

Neměla jsem pocit, že by mi nějak nadržovala a upravovala kvůli mně směrnice. Psala jsem stejné úkoly, měla stejná cvičení. Ta učitelka mi nedala nálepku a spolužáci se tak na mě nedívali srkz prsty. 

Zařídila mi doučování a ke konci roku jsem vždycky dostala pochvalu za moje snažení a zlepšení.

V nové třídě jsem poznala i moji nejlepší kamarádku, která mě v tom nenechala a vždy mi pomohla. 

Měla jsem vlastně štěstí, že jsem propadla o třídu níž.


Pravidelně jsem chodívala na testy a vyšetření


Jednoho dne jsem si řekla, že já nebudu dyslektik a přestala jsem chodit úplně.

Všechno šlo pomalu, musela jsem se naučit trpělivosti, naučit se pořádně vyjádřit moje myšlenky na papír. 

S Dyslexií se dá fungovat. Musíte se s tím naučit žít


Jako příklad uvedu osobnosti, které to dotáhly daleko i s dyslexií: Leonardo da Vinci, Keira Knightley, Albert Einstein ...a mnoho dalších známých osobností.




Začátky na mém blogu


Díky slohovkám, které mě nehorázně bavily, jsem si uvědomila, že chci psát. Byla to pro mě nejlehčí cesta, jak vyjádřit svoje myšlenky, aby mě dotyčný chápal. Díky tomu vznikl můj první blog na Yahoo.

V roce 2014 jsem si založila tento blog, kde jsem měla ve větách spousty chyb. Dostávala jsem komentáře o tom, že mám zbytečné chyby, které si neumím po sobě ani zkontrolovat. Místo toho, aby mi ukázali, které konkrétně.

Mě to, ale nezastavilo, psala jsem dál.

Protože jsem věděla, že moji čtenáři tu jsou proto, že je baví to, co dělám. 
Byla tu malá komunita, která se podporovala. Z každé chyby jsem se poučila a snažila se jí v dalším článku předejit, ale byly situace, kdy jsem ty chyby prostě neviděla.

Přiznám se, že jsem si potom gramatiku ve článcích nechávala od T. opravovat. 

Pozor: Do mého textu nikdy nezasahoval a když jo, poradil mi, jak mám lépe složit větu. 
Přece je to copywriter v největší mediální společnosti a jeho rada je nad zlato.

U posledního článku mi ale řekl "bylo by dobré, kdybys šla s kůži ven." 

Řekl mi, že jsem se zlepšila, že už kontrolu nepotřebuji. A chce, abych byla autentická. 
Můžu tak pomoct lidem, aby dělali to, co je baví, a to i přesto, že mají třeba poruchu jako já.  

Jako dyslektik jsem měla spolupráce s nakladatelstvími HOST, Grada, Booklab atd. 
Oslovovaly mě i další firmy. Díky tomu jsem si uvědomila, že dokážu hodně i přes to, že mám nějakou poruchu.

Teď jsem si vzpomněla na příběh 1Q84 od spisovatele Haruki Murakamiho. Jedna z hlavních hrdinek v něm má dyslexii, a přesto napsala knihu, která sklidila velký úspěch. 

Neodsuzuj, ale pomáhej


Když jsem četla články jiných blogerek a viděla jsem tam útoky v komentech, hned jsem se jich musela zastat.

Někteří lidé neumí být vůbec empatičtí, neumí držet při sobě! Nejsmutnější na tom je, že si mnohdy neumí navzájem pomáhat a raději si jen škodí nebo se druhým posmívají.

Dělat chyby je lidské, a proto je dobré na ně dobře uporoznit, a ne na ně hned negativně reagovat.

Mám tu jeden skvělý příklad z Instagramu


Vydala jsem post. T. mě hned upozornil, že mám v příspěvku chybu. Post, jsem nechtěla sundat, protože, už měl velký dosah. Proto jsem dala poznámku, že o chybě vím. 

Druhý den, mi přistál tento koment: 


Zbytek konverzace si můžete přečíst na mém instagramu. Tomáš nepomohl ani jedné straně. Ukázal mi, že to je člověk, který vidí jen obal. 

A mě to nedalo nic. Protože, jsem na chybu už byla upozorněná. A to mě naučilo, že si mám opět pořádně zkontrolovat svoje budoucí posty. Byla jsem na sebe naštvaná, ale ten dosah mluví za vše. A to je pro mě důležitější.

Tímto chci vzkázat všem, kteří chtějí něco dělat...


...ať to dělají! Bez ohledu na názory ostatních. Bez ohledu, zda mají nějakou bariéru, protože, člověk dokáže mnoho, někdy i víc, než si myslí. Jen si musíte vybrat ty správné lidi a podporu. 

S mojí poruchou můžu o sobě říct to, že já můžu být na sebe pyšná. Můj blog to dotáhnul daleko, měsíčně má přes 1000 návštěv a krásné komenty. 


Co celým článkem chci říct?


Lidé vás mohou kritizovat za vaše chyby. Nikdy se ale nenechejte odradit od toho, co vás baví. Dělejte je, poučte se a budete lepší. Chyba je nejlepším učitelem, který tu je. 

If there is no struggle, there is no progress - Frederick Douglass

Něco o dyslexii


Slovo dyslexie je odvozeno z řeckého „lexis“, což znamená slovní vyjadřování, řeč, jazyk, a předpony „dys-“, která naznačuje, že něco je nedokonalé, porušené, nepatřičné.


V České republice se střízlivé odhady pohybují od 1 do 2 % dětí, které trpí vážnými obtížemi ve čtení, tj. takovými, které by samy bez odborné, cílevědomé pomoci velmi pravděpodobně nepřekonaly. V literatuře se shodně uvádí vyšší výskyt dyslexií u chlapců než u dívek, a to v poměru 4–10:1 v neprospěch chlapců.

Nejčastější chyby: 
vypouštění písmen, absolutně nečitelná slova či písmena, zaměňování písmen (klika - kilka), nesprávné psaní čísel

Typické vadné projevy dyslektiků:
pomalejší čtení, chybování ve čtení, zhoršení mechanické paměti (například pro data, časové údaje, seznamy informací) někteří potřebují delší čas na zorganizování sebe i svého úkolu.

* zdroj wikipedia





neděle 1. ledna 2023

 



Když jsem byla v předškolním věku, dávala jsem si pravidelně 3 malé cíle. Pamatuju si, jak mi bylo cca 6let, řekla jsem si, že se musím naučit jezdit na kole, uvázat si mašli na botě a umět jíst hůlkama.


Během sezení s mou koučkou jsem jí toto vyprávěla. Zeptala se, proč jsem přestala?
To mě přivedlo na novou myšlenku, proč v tom nepokračovat? Leden mi přijde jako skvělý start.

Díky předchozímu roku si všichni uvědomíme, co chceme, v čem být lepší, a v čem pokračovat.

Já jsem si uvědomila, že mám ráda pohodlí, volnost, svůj čas, který investuji do něčeho, co má smysl.

Proto jsem se rozhodla, že v lednu budu především uzdravovat svoje psychické zdraví.


1. Cíl
Přečíst každý den pár stran. Na instagramu jsem napsala, že chci přečíst všechny díly Harryho Pottera. Čtení mi hodně chybělo a věřím, že opět dostanu chuť a opět získám lásku ke knihám.

2. Cíl
Moje tělo je pro mě hodně důležité. Proto mu chci dát to nejlepší. Pravidelně se starat o svou pleť. Dát tělu pohyb, začít s jogou, kterou jsem tolik milovala. Mít zdravou mysl a opět psát afirmace. Dopřát mu odpočinek a pestrou stravu.

3.Cíl
Zjistila jsem, že miluju teplákovky. Takže si chci koupit pohodlné oblečení na doma. Je to i skvělý outfit na výlety do přírody. 

Napište mi, zda se vám tento nápad líbí a zda do toho jdete semnou. 


Nástěnka vizí. Funguje vůbec?




Když si přečtu předchozí dva články na vision board, tak se musím pousmát. 

V roce 2021 jsem této nástěnce dala druhou šanci a vyplatilo se. Dokonce mi dala víc.

Moje nástěnka pro rok 2022? Svou angličtinu jsem mnohonásobně zlepšila. A je stále co zlepšovat. 

Na vaření jsem se tento rok vybodla. Moje večeře byly ve stylu instantních nudlí a jídla z woltu. 

Můj time management vyhořel hned na začátku a můj blog? O tom ani nemluvím.

Není to ale chyba nástěnky. Je to moje chyba! Moje chyba, že jsem prioritizovala jiné cíle (cizí). 


Fuguje tedy vision board? Pojďme se vrátit do minulosti. Pamatujete si tento odstavec?

,,Už je to dávno, kdy jsem poprvé viděla dokument The Secret a vytvořila si na základce svůj první vision board, na kterém jsem měla obrázky typu BMW, vily na pláži, miliardy na bankovním účtě apod."

*Vision board, druhá šance, 2021


Tušíte co vám chci naznačit? 3... 2... 1...

Ve 28letech se mi podařilo, stát se majitelkou vozu BMW.

Slyšíte ten můj vnitřní radostný křik???

Doteď nechápu, jak se to stalo!!! Ano, měli jsme v plánu si s manželem koupit auto. Auto střední třídy, které nás dostane z bodu A do bodu B.

Ale nakonec se splnil můj dětský sen.


Co tím chci říct?

Věřte svým snům! I přesto, jak moc jsou někdy šílené a nereálné. 

Moje první nástěnka vznikla na základce. Pamatuju si ten smích a hlas, jak mi říká ,,závidím ti tu tvou naivitu." 

Věřme svým snům, a především sami sobě. Nenechme nikoho aby nás zlomil. Ono se to jednou splní, ať se stane cokoliv. I když to třeba bude trvat dlouho.

Pozor! Nezapomeňte, že věřit a lpět na něčem, je rozdíl. 


Vision board používají všichni, jen o tom neví.

Představte si, že musíte udělat prezentaci. Třeba na téma "jak zlepšit marketingový plán.

Začnete dělat jeden slide za druhým, připravovat tabulky, grafy, sestavíte tým lidí atd.

Všechno dáváte dohromady. Prezenataci předáte manažerovi a ten řekne ,,Skvělá práce, pojedeme podle tvé VIZE."



A jak tedy bude vypadat moje nástěnka pro rok 2023? 

Tentokrát si udělám vizi na pár roků dopředu. Postupně si budu přidávat a naopak odebírat cíle. 

Jelikož už bydlíme ve vlastním, moje materiální věci půjdou stranou. Náš společný cíl totiž je, že do konce května chceme mít hotové hlavní věci.

Samozřejmě se chci zaměřit na mou stravu, duševní zdraví a kvalitní vztahy s blízkými.

Nezapomeňte se podělit, co si přejete pro rok 2023 vy. 



   

A aby to nevyznělo tak, že se mi předchozím roce nedařilo.

Přišel k nám ten nejroztomilejší chlupáč na světě. Konečně jsem se taky dokopala a koupila si bezdrátová sluchátka. Doteď nechápu, jak jsem bez nich mohla fungovat.

Navštívila jsem tolik zemí, o kterých jsem si myslela, že nikdy nenavštívím. Díky cestování jsem taky pochopila, že teplo domova je to nejdůležitější.

   












Každý rok je ponaučení! To si pamatuj! 

Už je to doba, kdy na tomto blogu naposledy vyšel článek. Nějakou dobu dokonce nebyl aktivní. Okecávačky tentokrát dáme stranou. Je tu něco, co chci napsat a především předat!




Znáte to, jak si vždy na konci roku řekneme ,,konečně tento hrozný rok skončil, doufám, že ten další bude lepší!" nebo ,,jsem zvědavá, co mi další rok přinese." 

První dva měsíce jsme namotivovaní a přesvědčení, že to bude lepší a lepší! Pak ale nastane jeden nečekaný okamžik jako je smrt, rozchod, nedorozumnění, shity v zaměstnání. A pak se z toho musíte sebrat. 

Jeden problém vyřešený, pak přijde další, a tak je to furt dokola. 

To, že jsme si na začátku řekli, že tento rok bude skvělý, pak zcela zapomeneme. Samozřejmě tu jsou takové situace, které neovlivníme, například odchod našeho blízkého. Neřekneme si ,,prdím na smutek, tento rok bude super." To by udělal jen psychopat...

Co tím chci ale říct? 

Každá těžká situace, která nastane, není konec našeho příběhu. (života)

Například, pojďme si společně vzpomenout na nějakou situaci, která nás zlomila.

Co cítíme? Jsme smutní, cítíme těžký tlak na hrudi, cítíme nenávist, zlost a tep se nám zrychuje. Máme chuť brečet. Nebo dokonce nenávidět celý svět. 

Zastavme se a udělejme tři nádechy a výdechy. Stále tu jsme, sedíme a dýcháme. Musíme si uvědomit, kam nás tato situace posunula!

Někdo z nás stále řeší nešťastnou situaci. Já věřím, že za ní jednou budeš vděčný. 

Vraťme se ještě na okamžik k té těžké situaci. Místo nenávisti a zlosti, tak jí poděkujme! Poděkujme ji za to, že nás naučila s ní žít a řešit jí. Dala nám sílu jít dál, bojovat za svůj život a štěstí, díky této situaci jsme jinými lidmi, lepšími.

Naučila nás to, na co si příště dávat pozor. Jak pomoct ostatním, když se jim také něco takového stane.



Řeknu vám jeden příběh:

Manželskému  páru přišla do cesty tragická situace, přišli o to nejcennější, co měli. 

Jejich vztah to narušilo. Hádali se každý den a ubližovali si navzájem. Oba byli vyčerpaní a ztracení. 

Každý zvenčí by řekl, že zbývá jen jediná možnost, a to jít od sebe! 

Přesto, že jejich vztah byl na pokraji zhroucení, tak se postavili a začali budovat úplně něco jiného, nového. 

Jejich volba byla těžká a krušná, ale přivedlo je to do klidného a útulného domova, který si vytvořili. Jsou opět do sebe zamilovaní!

Stále se snaží vyřešit každou situaci, která se jim do života nachomejtne. Nakonec si uvědomili, že jsou silnějšími.

Ponaučení:

Odejít je strašně lehké! Zůstat je těžké, ale nakonec to může stát za to. To mi jednou řekla moje nejlepší kamarádka.

Tato situace manželský pár naučila, že mají jít dál, naučila je respektu, naučila je komunikovat a především jim ukázala to, co oni opravdu chtějí, a na čem jim zaleží. Na lásce!

Jejich láska pro ně byla všechno a oni se rozhodli, že ji znovu mezi sebou vytvoří.

A když je ten nový rok, řeknu vám ještě jeden příběh:

O holce jménem Milada.

Milada přišla o práci, kterou sama bez jakékoliv pomoci získala.

Samozřejmě jí to bylo líto a ještě víc jí mrzelo to, že byla nahraditelná. Chovali se k ní jako k dalšímu kusu.

I přesto, že zaměstnavateli dala vše co mohla. Nesouhlasila, že by se s ní mělo takto jednat. 

Milada sebrala všechnu svou odvahu a sílu. Zaměstnavateli ukázala, čeho je schopná a ukázalo se, že to není jen další slabý kus, ale silný člověk, který si zaslouží lepší jednání a respekt.

Milada od zaměstnavatele odchází se vztyčenou hlavou. 

Z Milady je teď silnější člověk. Uvědomila si, co v životě chce dělat a jde si za svým snem.

Ponaučení:

Miladě se stala tato hrozná situace. Milada samozřejmně potřebuje finance, aby platila nájem a další náklady. S Miladou se nejednalo fér. Cítila, že zklamala nejen sebe, ale i ostatní.

Místo toho, aby se zhroutila nebo se v této situaci užírala, tak se postavila a zjistila, že má hodnotu, že má silný hlas. Nechce, aby se k ní někdo choval neférově. 

Tato situace naučila Miladu být silnějším člověkem a jít si za tím, co jí bude dávat větší hodnotu a smysl. Nedovolí, aby se s ní takto v budoucnu jednalo. Tohle Miladu posunulo dál.

*Milada je smyšlená postava, příběh nikoliv.



Nemilé situace jsou vzácné a musíme být za ně vděční, protože nás posouvají kupředu! 

Poděkujme jim, že nás naučily být lepšími a silnějšími.

Neříkejme si, že byl tento rok hrozný a že je konečně konec! Tento rok byl naším učitelem. Otevřeme náruč tomu novému! Pojďme se učit a posouvat.









středa 27. dubna 2022



Co slavíte? To je pro něj ? K jaké příležitosti? Pro koho si to mám obléct? Není to moc? Nevyužiju ... ,ale hrozně moc se mi to líbí. 

Tyto věty slýchám, znám a chápu. 

Oblékáme si je příležitostně. Sáhneme hluboko do skříně, jen když máme v plánu někoho potěšit. Přesto, když si některá z nás obleče drahou krajku, stále se cítíme nesebejistí, bojíme se, že to polovička neocení, místo tenké látky za dva a půl tisíce na sobě nemusíme mít nic, a přesto to má stejný efekt. 

Jak smutné, že? 

Je skupina žen, které nepotřebují tento předražený kus ve svém šatníku, a přesto se cítí silné, mají v rukou celý svět a umí vše skvěle zvládnout.

Pak tu jsou ty, které za milimetrovou krajku dají cokoliv, jelikož se v ní cítí pohodlně, dodává jim to pocit ženskosti, jemnosti a sebejistoty. Díky tomu ví, že dokážou hnout vesmírem. 






Hodně lidí stále odsuzuje spodní prádlo, slýchám jak je to zbytečné, neužitečné, cítí se pohoršeně, a přitom se na to stačí jen podívat z jiného úhlu. 

Jestli se cítíte skvěle v bavlněných kalhotkách či pánských trenkách, nebo v krajce, noste to! Bez ohledu na to, co si o vás někdo pomyslí, je to pro vás, pro skvělý pocit. Třeba romantika s netflix & chill, kde si zapnete reality show, či s čajem v ruce a u toho si číst zajímavý thriller.


Chcete znát můj příběh? Řeknu vám, proč já k životu potřebuji tento průhledný milimetr.

Poslední dobou jsem toho měla hodně, do toho jsem byla nemocná. 
Do zrcadla jsem se nemohla ani podívat. Byla jsem oslabená a znechucená. 
Nadešel nový týden, čas se ukázat světu, samozřejmě se mi nechtělo s takovým pocitem ani za práh domu, ale po horké vaně, odpočinku, nové manikúře a pedikúře, jsem se cítila dobře. Vzít si voňavý župan a košilku, má to jiný šmrnc. To je moje dávka energie. A taková může být i ta vaše!




Chcete znát ještě jedno malé tajemství? Na Astratex najdete krajky za hubičku a ani se nemusíte cítit provinile. Najdete tam extravagantnější kousky, jemné kousky, bavlněné a také plavky. Až vše budete mít naházené do košíku, své polovičce také můžete udělat radost. Blíží se ty letní dovolené. Přihoďte tam pánské plavky, myslím, že je ocení víc než trenky.

Doufám, že vás článek nepohoršil, ale ukázal vám i jiný význam spodního prádla!


sobota 19. března 2022

Ahojky, jak se máte? Doufám, že se máte dobře a čerpáte sílu. Dnešní doba je opravdu těžká a občas mám pocit, že žiju ve sci-fi. Všichni si říkali, jak záživný a hustý to musí být ...a tady to máme...

Já sama jsem teď měla v životě pár velkých změn, krásných, smutných i stresových. Únava mi moc nepomáhala, protože jsem ze sebe potřebovala vydat co nejvíce.

Ozvala se mi milá slečná z Vely , zda bych nechtěla zkusit jejich gumové vitamíny. Řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám. Napsala mi ve správný čas!

V té době jsem nastupovala do nové práce, byla to pro mě velká výzva. Bohužel do toho přišla nemilá událost a já byla ze všeho ještě více unavená a na dně. Slečně jsem napsala, co se mi v životě děje a doporučila mi be ambitious. 

be ambitious jsou určené pro doplnění energie! Vitamíny B6 a B12 přispívají ke tvorbě energie a pomáhají snížit únavu. Vitamín C mě naopak chrání před oxidačním stresem a Déčko podporuje svaly a kosti. Vitamín A a kyselina listová pro mě mají tu nejdůležitější roli - posilují imunitu, kterou jsem rozhodně v tu dobu potřebovala a stále potřebuji.


Nemůžu přesně říct,  kdy jsem se začala cítit plná energie, protože užívání také potřebuje svůj čas, ale už několik týdnu do práce chodím s klidem, nejsem každé ráno po probuzení ve stresu. Večer dokážu i pouklidit a věnovat se doma dalším věcem, třeba psát tento článek. hihi





Chuťově jsou opravdu moc dobré, ne moc sladké, prostě jako medvídci. Vždy si dám jeden po obědě, kdy dostávám chuť na něco sladkého, a pak mám energii po zbytek dne. Velké plus je krásný obal, který mi zdobí můj pracovní stůl. 

Slečna z Vely je opravdu milá a dala mi i kontakty, kdybych měla nějaké psychické potíže.

Za mě musím říct, že dobrý, jsem s produktem spokojená. Když si porovnám dny, kdy jsem odpovídala na email, a byla jsem z toho totálně vyčerpaná a teď? Cítím se dobře!

Vely.cz má spoustu vitaminových produktů, stačí si uvědomit, co vás zrovna trápí. Určitě si vyberete.

středa 9. března 2022




Spisovatelka Alena Mornštajnová  Nakladatelství Host

Dokážete si představit, jak by pokračovalo období komunismu? Abych byla upřímná, poslední roky mám pocit, že v něčem podobném už zase žijem...

Jaký byl spitovatelky záměr? Proč vydala knihu listopád zrovna v covidové době? Nebo je to čistě jen náhoda? To už je ve hvězdách!

Listopád je o Marii Hajné, která s manželem bojuje za svobodu. 

Bohužel, než si manželé stačí zútulnit svůj nový byt, už jsou převáženi do věznice, a to každý zvlášt. Svou rodinu neuvidí 20 let. Jediný způsob, jak s rodinou zůstat v kontaktu, jsou neúplné dopisy. 

Najdeme zde i dějovou linku o Magdaléně, malé dívence, která se ocitá v domově nazývaném "Ozdravovna". Jsou zde děti, ze kterých vychovávají další generaci komunismu. Magdaléna je poslušná a věří, když udělá vše co jí řeknou, bude se mít dobře a zajištěnou budoucnost. Bude pracovat pro systém, ke kterému bude mít respekt.


Ale tak to asi je, že člověk touží po štěstí, a teprve při pohledu zpátky si uvědomí, že šťastný vlastně byl.

 

Jako vždycky, všechny knihy od Aleny Mornštajnové mě pohltí, Listopád není vyjímkou. Měla jsem úzkosti a pocity napětí, nemohla jsem se dočkat, jak to všechno dopadne. 

Ta představa celého příběhu mě ale opravdu ale opravdu děsila.

Musím říct, že si vůbec nepřeju, abychom jsme takto dopadli, naše generace komunismus nezažila a nemůžeme přesně vědět, jaké to bylo. Já mám výhodu v tom, že rodiče odešli za svobodou a díky nim tu jsem. Žiju ve dvou kulturách, mentalita lidí ve svobodné zemi a mentalita tam, je úplně jiná, jak ve výchově, tak i v životním stylu. A když vidím, co se dnes děje, je mi z toho smutno, až špatně.

Vyžaduje se poslušnost, skátat podle toho, co kdo nahoře řekne, a když neposlechnete, jste označeni za problém, nebo jsme mazáni a trestáni. 

Za svobodu se vždycky platí, stejně jako Marie, žena, která chtěla mít svobodu a změnit svět. Nakonec dopadla ve vězení, ale aspoň ví, že proto něco udělala. Postavila se tomu, co se jí nelíbí a příčí. 

Tímto všem chci říct, abyste četli v meziřádcích. Porovnávejte příběh se situací v dnešním světě. Jediné, co pak stačí umět, je přijmout ten fakt.

Opět jsem měla možnost Alenu potkat, prozradila nám, že možná vyjde druhý díl, řekla malé tajemntví o příběhu, který si nechám pro sebe. Tak jsem opravdu zvědavá...


Za knihu děkujuji nakladatelství HOST, knihu si zakoupíte zde












sobota 5. února 2022




Konečně nastal čas, abych vám dala mojí zkušenost s kosmetikou TO. 

Už dlouho jsem hledala něco kvalitního a za rozumnou cenu. Na začátku loňského roku jsem začala bojovat s akné, přísáhám, že jsem takový problém neměla ani během puberty. 

Měla jsem úzkosti a snažila jsem se jich co nejdříve zbavit. Z nejhoršího jsem venku,  moje pleť stále není dokonalá, ale rozhodně je tam, kde ji chci mít. 


Co se týče TO, musíte být hlavně opatrný, vyhledat si infomace a zjistit jaké séra se k sobě hodí, a jaké ne. Díky Kateřině jsem věděla, jaké sérum přesně potřebuji.

S TO jsem velmi spokojená, a proto jsem si udělala druhý nákup.





Oční sérum Caffeine Solution 5% + EGCE

Bez spánku a odpočinku rozhodně neočekávejte velký zázrak! Svůj úkol rozhodně plní, já trpím s tím, že mám váčky a hlavně chci omezit vrásky kolem očí. 
Jednou jsem si šla koupit korektor a slečna mi řekla, že nemám kruhy pod očima, tak jsem z toho byla opravdu šťastná. 

Používám večer i ráno.

Niacinamide 10% + Zinc 1%

Moje druhé balení! Díky tomuto séru, které je určeno pro problametickou pleť, se mi pleťo hodně zlepšila a nové akné se mi už netvoří. Ze začátku jsem toto sérum používala kažné ráno i večer, ale díky zlepšení už jej používám jen večer.





Hyaluronic Acid 2% + B5 a Moisturizing Fators + HA 

Poslední dobou na sobě vnímám, že mám suchou pleť, tak jsem si pořídíla sérum, které podporuje hydrataci. Toto sérum používám každé ráno, abych měla pleť přes den co nejvíce hydratovanou. 

K tomu jsem si na vyzkoušení koupila i krém, který budu používat večer. Na tyto dva produkty jsem zvědavá a veřím, že s nimi budu spokojená. 


Co vy, jaké máte zkušenosti s TO? Je sérum, na které nedáte dopustit? Jediné, co mě na této kosmetice mrzí je, že přislo o HCS certifikát.  

Jinak hledám tip na SPF. Jestli máte zkušenost určite mi dejte vědet. Budu moc ráda.







 

neděle 23. ledna 2022

Určitě víte, že už nějaký ten pátek spolupracuji s poster store. Opět jsem dostala možnost si vybrat další plakáty a obměnit tak vzhled interiéru. 

Když jsem viděla tuto kolekci znamení, hned jsem věděla, že to je přímo pro mě. Poslední rok jsem se hodně zajímala o astrologii, a díky tomu jsem nasbírala spoustu informací a naučila se i něco o sobě a o ostatních. 

Dále jsem si vybrala tyto dva abstraktní plakáty, které ve mě vyvolávají klid. Ty jsem umístila nad postelí. Do budoucna s nimi mám jiné plány, ale momentálně je jejich místo tady a krásně doplňují klidnou zónu. 










Jak a kam umístit tyto krásné plakáty vám pomůže zeď inspirace. I mně dělá velký problém vybrat si ty pravé, a když už se mi nějaký líbí, tak ještě hodně přemýšlím o velikosti. Naštěstí tu je průvodce, který je velkým pomocníkem při plánování vaší dokonalé zdi.

Můj výběr byl tentokrát jednoduchý a minimalistický, a přesto celou místnost vnímam úplně jinak než předtím. To je hlavní výhoda plakátů, nemusím dělat velké změny, jako například malovat zdi, tapetovat apod. Jak to vnimíte vy? 

Na konec pro vás mám novoroční dárek a to 45%  slevu na všechny plakáty. Sleva neplatí na kolekci umělců. KÓD MAI45CZ



 
 

Instagram

M. A. I. . Theme by STS.