Čas odejít - Jodi Picoult

Edice světový bestseller
Z originálního názvu: Leaving Time
Spisovatelka: Jodi Picoult
Rok vydání: 2014/2015 cz
Počet stran: 454
Nakladatelství: Ikar

Existuje tenká hranice mezi negativním okamžikem
a traumatem. Negativní okamžiky si zapamatujeme.
Traumatické zapomeneme, nebo je tak zaobalíme, že je 
ani nepoznáme, anebo se změní na velké, prázdné,
bíle nic, co mám v hlavě, když se snažím soustředit na tu noc.
Vím tohle:

1. Byly mi tři
2. Matku našli v bezvědomí na území rezervace, 
asi kilometr a půl na jih od mrtvého těla. Tohle stojí 
v policejních zprávách. Odvezli jí do nemocnice.
3. O mně se těch policejních zprávách nemluví. Babička
 mě potom vzala k sobě, protože otec měl už dost starostí
 s mrtvou pečovatelkou o slony a manželkou v bezvědomí.
4. Někdy před úsvitem matka nabyla vědomí
 a z nemocnice zmizela, aniž by jí kdo viděl odcházet.
5. Už jsem jí nikdy neviděla.


Dnes pro vás mám recenzi na knihu s názvem Čas odejít od Jodi Picoult.
Toto je už druhá kniha, kterou jsem od Jodi přečetla. Moje prvotina byla Vyprávěčka, která ve mně zanechala nemilé pocity, ale příběh se mi velmi moc líbil. Celou dobu jsem se obávala, že ve mně i tato kniha zanechá rozporuplné pocity a smutek, které se však sice v menších dávkách dostavovaly, ale ne zásadně. Na konci mě ale smetly ani nevím jak.

Anotace: 
Jenna se nikdy nevzdala naděje, že jednou najde svoji mámu Alici. Ta totiž zmizela, když její kolegyni v rezervaci udupal slon. Anebo to bylo celé jinak? 
Alice studovala chování slonů v Africe, když však poznala Jennina otce, vrátila se s ním do Ameriky, kde společně vedli sloní rezervaci. A jednoho dne, když zemřela za záhadných okolností jejich kolegyně, Alice zmizela. Jenna byla tehdy ještě maličká, přesto celé ty roky touží matku najít. Nevěří totiž, že by ji jenom tak opustila. Jde za vědmou, najme si soukromého detektiva, zkouší cokoliv, jen aby celé záhadě přišla na kloub. Někdy se však i zdánlivě jasné odpovědi mohou docela zamotat a svět nemusí být takový, jaký se zdá.

V knize se objevuje hned několik hlavních postav a každá má svou kapitolu: dcera Jenna, maminka Alice, věštkyně Serenity a policista Virgil. Do postav nebyl problém se vcítit a užila jsem si každou kapitolu. Např. u knihy Stříbrná zátoka od Jojo Moyes, kterou mám stále rozečtenou je problém se s postavami ztotožnit, vcítit se do nich.
Stejně jako Vyprávěčka má kniha velký zvrat a proto se možná spisovatelka stává mojí oblíbenkyní.

Kniha popisuje i život slonů a z jejich bolesti mi bylo moc smutno.
Jako malá jsem měla slony strašně moc ráda.
Pro milovníky záhad a slonů je kniha jako stvořená a určitě doporučuji!



Na téhle knize také velmi miluju, že každá hlavní postava má svůj styl písma.





Hodnocení:
****
Have a nice reading day!!!

1 komentář

  1. Miluju Jodi. Všechny její knížky - v poslední době mi hrozně utkvěl v paměti Vlk samotář. K vánocům jsem dostala Je to i můj život a už se na to opravdu moc těším! :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji, za přečtení mého článku.

Instagram

M. A. I. . Theme by STS.